Na své hokejové pouti už jsem zaznamenal a bohužel i stále zaznamenávám hromadu nepravd, zlých pomluv, lží, hloupostí, alibistických vystoupení i obyčejných neškodných omylů. Jen tak pro zábavu uvádím ty nejzajímavější a nejčastěji používané.

1. To přijde! Není kam spěchat.
2. Ten ho zničí!
3. Nedávej mu to, jeď sám.
4. Bekovi to nedávej, zkazí to a je zle!
5. Můj kluk hraje o dva roky výš, heč!
6. Tati, sice jsme prohráli, ale dal jsem dva góly! Připrav si dvě stovky!
7. Máťo, dal by sis raději hamburger nebo párek v rohlíku?
8. Vážení rodiče, já jsem Váš nový trenér. To víte, moc peněz mi tu neplatí …
9. Trenére, jak je možné, že Pepík byl na ledě desetkrát a můj Péťa jen devětkrát?
10. Ty jo, to ho muselo stát peněz!
11. Holky, už jste slyšely, že …

Znáte další? Uveďte je do komentáře, ty nejzajímavější zveřejním …

Dneska odpoledne jsem napsal článek, který jsem nazval Arogance moci a reagoval v něm na kroky některých klubů, které zakazují klukům soukromé tréninkové aktivity.

Rozhodl jsem ho nakonec nezveřejnit, protože mi upřímně řečeno není vůbec nic do toho, jak si kdo řídí svojí firmu. Nicméně níže alespoň uvádím zcela bez souvislostí několik pasáží ze zmíněného článku, ve kterých pouze nabízím pár věcí k zamyšlení. Snad pochopíte …

… Pokud se bavíme o úrovni přípravky a žákovských kategorií, nemá kdokoliv jakékoliv morální, sportovní či zákonné právo do soukromí hráče (dítěte) zasahovat. …

… Přemýšlejte o tom, copak se asi stane, až se v předzávodním období v mladším dorostu objeví na ledě 50 hráčů, z toho 30 nových borců z klubů, kde nikoho ani nenapadne bránit klukům dělat to, co chtějí, co mají rádi a na co mají samozřejmě plné právo. Kdo na tom bude hokejově lépe? …

… Závěrem přidám pár přirovnání:

• škola zakazuje žákům indviduální doučování s privátními učiteli (buďme národem blbců)
• zaměstnavatel zakazuje zaměstnanci studovat o víkendech na VŠ obor, ve kterém pracuje (kam by ses cpal)
• lékař nesmí ve svém volném čase navštěvovat odborné semináře, které si sám vyhledá, a které ho zajímají (apendicita jako vrchol mediciny aneb otevřete mi to koleno, já mu ten meniskus vyndám)
• houslista nesmí cvičit více než hodinu denně, jak mu stanovili v „lidušce“ (fis nebo c, stejně to nikdo neslyší)
• herec, pracující v divadle, nesmí natáčet seriály nebo dabovat (umře hlady)
• malý fotbalista nesmí po škole vzít mičudu a jít si kopat s balonem před barák (počítač je také kamarád) …

Včera jsem dostal mailem ke zveřejnění krátký článek, jehož obsah resp. příběh budiž další perličkou vystihující stav hokeje v Česku – tentokrát na klubové úrovni.

V článku sice není záměrně slůvkem zmíněno, o který tým se jedná, ale myslím, že byste o tuto informaci neměli přijít. Jde o 8. třídu (hráče ročníku 1996) z Plzně.

---

Hokejový turnaj AAA – Chicago / USA

Úvod:
V jednom českém hokejovém klubu, jedné hokejové třídě došlo k rozhodnutí, že umožní hráčům poměřit se s konkurencí vynikajících týmů v zámoří.

Popis:
Aby se vůbec mohl tým do turnaje přihlásit, muselo dojít k významným intervencím jejich „nového“ trenéra, protože tým z Evropy bez jakékoliv mezinárodní historie nikoho moc nezajímá. Vše se podařilo a tým odletěl na turnaj. Vzhledem k tomu, že se organizace zájezdu ujali lidé, kteří se snaží pro své děti něco udělat a tím samozřejmě rozdají mnoho i ostatním hráčům, tak se na turnaj nabalil i mimořádný program okolo. Mimo samotný turnaj mužstvo sehrálo pár přátelských zápasů, jeden z nich přímo na zápasovém ledě vynikajícího mužstva NHL (Detroit Red Wings), bylo přítomno zápasu kanadsko-americké NHL, navštívilo muzeu automobilů, dostalo se na jeden z největších mrakodrapů na světě Willis Tower v Chicagu atd.

Turnaj:
Mužstvo hrálo turnaj kategorie AAA, kterého se účastnilo 32 týmů. Výsledek mužstva byl vynikající, skončilo na 2. místě!!! S tímto umístěním nikdo nepočítal a tak mužstvo udělalo výbornou reklamu sobě, svému klubu a potažmo i českému mládežnickému hokeji.

Závěr:
Hráči dosáhli pěkného úspěchu, na který nikdy nezapomenou a krásné zážitky jim zůstanou na celý život.

Dozvuky:
A dále již cituji jen slova z organizačního týmu: „Velmi nás mrzí, že tento úspěch nikdo v našem klubu neocenil. Ani hráči ani trenéři se nedočkali jediného slova uznání od těch, pod které mládež patří. Nepadla jediná věta, jediná pochvala na adresu trenéra a kluků, kteří do turnaje dali opravdu všechno – hrdě reprezentovali „svůj“ tým a bojovali za co nejlepší výsledek pro jméno svého klubu i České republiky. Ještě včera jsme svolali tiskovou konferenci, abychom podpořili reklamou mládežnický hokej v našem městě (i přesto, že ze strany klubu nikdy žádná pomoc na organizaci jakéhokoliv turnaje nepřišla). Dnes však přišla rána pod pás (již jsme jich od vedení klubu schytali dost, ale z této už se asi nezvedneme). Je to z naší strany asi poslední akce pro naši třídu, kterou jsme pro kluky mohli udělat. Dnes nám (bez logických důvodů) byly zakázány veškeré aktivity – organizace akcí pro kluky, které jsou hráči našeho klubu. Co k tomu dodat???? Nemáme slov, jen slzy na tváři…. V duchu si dáváme za vinu, že vychováváme svoje děti ve státě, kde Závist převálcuje každou dobrou myšlenku a Úspěch musí být po právu potrestán…….. Takže zase za rok v Chicagu????….. Musíte to zkusit zase někdo jiný.“

---

Závěrem dodávám: nenechte si diktovat co vaše děti mohou a co ne. Kdyby v klubech všechno fungovalo tak jak má, neřeknu slovo, ale s ohledem na katastrofu, jakou přístup mnohých klubových činovníků do hokeje přináší, je každému opravdu úplné NIC do toho, co si děláte ve svém volnu!