V tomto materiálu bych Vám rád přiblížil některé základní body problematiky sportovní výživy. Domnívám se, že role správné životosprávy a sportovní výživy jako jedné z jejích součásti je v procesu sportovního tréninku velmi často opomíjena a významně podceňována. Mezi širokou veřejností totiž panuje řada mýtů a omylů o tom, jakou skutečnou roli v životě mladého sportovce hraje životospráva, zejména pak její hlavní část, výživa. Někteří ji přehlížejí úplně, moderněji smýšlející lidé a lidé vzdělaní v příbuzných oborech této problematiky se jí snaží částečně podřídit, ale jen velmi malé množství lidí si na ní skutečně zakládá v rozsahu, jaký si zaslouží. A to je chyba. Výživa je totiž primárním prvkem všech dalších struktur sportovního procesu, jako je výkon, výkonnost atd.

Vnímání této problematiky, zejména v souvislosti s rozvojem mladých sportovců, na úrovni podpůrného, doplňkového či dokonce druhořadého programu, je zásadní chybou. Je nutné otočit myšlení a uznat fakt, že jde o klíčový bod, od kterého se vše odvíjí. Vaše auto také nepojede, aniž byste do něj natankovali pohonné hmoty. A Vaše dítě je sportovec, tedy jedinec, který vynakládá daleko větší úsilí a spaluje mnohonásobně více energie než dítě, které jde ze školy domů k počítači, klavíru či Playstationu. Proto péče o jeho životosprávu by měla mít významné místo ve Vaší nabídce podpory malému sportovci.

Představte si Vašeho svěřence jako stíhací letoun, který potřebuje k dosažení maximálního výkonu špičkový letecký benzín a nikoliv naftu do traktoru. Pokud změníte pohled na tuto problematiku a uvědomíte si obrovskou důležitost správné životosprávy, výsledky se brzy dostaví a Vaše dítě se dostane do úplně jiných dimenzí, jak z hlediska sportu, tak i v běžném životě. Je totiž vědecky podloženo, že 80% všech drobných neduhů Vašich dětí (bolení hlavy, břicha, únava, nepozornost ve škole, špatné známky, špatný trénink apod.) je následkem porušení pravidel životosprávy. Tedy délky a kvality spánku, příjmu potravy a tekutin (jak z hlediska složení, tak denního rozložení, tj. kolikrát denně a v kolik hodin dítě jí a pije), správné hygieny a dalších srovnatelných faktorů.

Přejdeme nyní k hlavní složce životosprávy, tedy k výživě. Pro osvětlení uvádím skupinu šesti základních živin:

Sacharidy

Zdroj energie potřebný pro činnost svalů a mozku při intenzivním tréninku. Pocházejí z cukrů (jednoduché sacharidy) a škrobů (složené sacharidy). 60% veškeré konzumované energie by mělo pocházet ze sacharidů.

Zdroj – pečivo (zejména tmavé), obilniny, rýže, ovoce, zelenina.

Tuky

Zdroj energie, která se používá při aktivitách v nízké intenzitě a nebo při dlouhotrvajících aktivitách. 25% veškeré konzumované energie by mělo pocházet z tuků.

Zdroje:

• živočišné tuky – máslo, sádlo, tuk v mase
• rostlinné tuky – olivový olej, slunečnicový olej, sojový olej

Bílkoviny

Nezbytné pro tvorbu a údržbu svalové hmoty, červených krvinek, vlasů a dalších tkání a zejména pro produkci hormonů. Mohou být použity jako zdroj energie, pokud není v organismu dostatečné množství sacharidů a tuků. 15% veškeré konzumované energie by mělo pocházet z bílkovin.

Zdroje:

• hovězí a vepřové maso, ryby, drůbež a luštěniny.

Vitaminy

Metabolické katalyzátory, které regulují chemické reakce v těle. A, B (komplex), C, D, E, K. Většinu vitaminů si organismus neumí sám vytvořit, a proto je nutné je přijmout v přirozené stravě. Vitaminy nejsou zdrojem energie!

Zdroje:

• A – mrkev, rajčata, petržel, nať, hrášek, špenát, meruňky, jahody, rybí tuk, žloutek, mléčné výrobky
• B – obiloviny, vnitřnosti, maso, kvasnice, černá mouka, mléko, žloutek, luštěniny
• C – kiwi, černý rybíz, citrusové plody, jahody, šípek, papriky, brambory, brokolice, zelí, růžičková kapusta
• D – rybí tuk, celozrnné výrobky, listová zelenina, játra, žloutek, mléko, máslo, rostlinné oleje
• E – mandle, arašídy, rostlinné oleje, sezamová semínka, pšeničné klíčky, obilná zrna
• K – zelené rostliny, luštěniny, sýry, žloutek, játra

Minerály

Jsou prvky získané stravou, které se v těle vážou a spoluvytvářejí složení těla (např. vápník

v kostech) a regulují tělní procesy (např. železo v červených krvinkách transportuje kyslík). Dalšími minerály jsou hořčík, fosfor, sodík, draslík, chrom a zinek. Minerály nejsou zdrojem energie!

Zdroje:

• zelenina, ovoce (i sušené jako meruňky, švestky, banány apod.), ryby, slunečnicová semínka, luštěniny, mléko a mléčné výrobky, ořechy, rozinky

Voda

Udržuje tělesnou teplotu, přivádí živiny do buněk, odvádí z nich odpadní látky a je nezbytná pro jejich činnost. Tvoří 60-75 % tělesné hmotnosti. Voda není zdrojem energie!

U sportovce je výdej těchto složek potravy vyšší než u nesportovce, a proto je třeba přizpůsobit jídelníček jak před tréninkem, či zápasem, tak i po něm!

Tři hlavní pravidla zdravého stravování

1) Rozmanitost

Pamatujte si, že neexistuje žádná kouzelná potravina. Každá z potravin obsahuje pouze některé živiny, a proto je nejrozumnější kombinovat a obměňovat konzumované potraviny tak, abyste přijímali všechny nezbytné živiny.

2) Přiměřenost

V pohádce s Janem Werichem „Byl jednou jeden král“ zazněl slavný výrok: „Přiměřeně a tady taky přiměřeně …“ J Stačí prostě vyvážit příjem méně vhodných potravin obsahujících jednoduché sacharidy a tuky nutričně bohatším jídlem ve zbytku dne či v den následující.

Např. pokud Vaše dítě navštěvuje školní jídelnu a děti dostanou k obědu párek s kaší, tak by bylo vhodné večer uvařit např. přírodní kuřecí plátek se sýrem, ananasem a rýží. Pokud navštívíte babičku a ta Vám na uvítanou připraví kachnu s bramborovým salátem, vhodná večeře pro Vašeho sportovce bude zeleninový salát s kousky šunky a sýra, tmavá celozrnná bagetka.

3) Prospěšnost

Snažte se vybírat přírodní nebo jen lehce zpracované potraviny tak často, jak je to jen možné. Například si vybírejte spíše jablka než jablečný džus, opékané brambory místo chipsů, chléb celozrnný než-li bílý. Přírodní potraviny obvykle mají mnohem vyšší nutriční hodnotu a obsahují méně pochybných konzervačních a dochucovacích přísad.

Dále je důležité vědět, že existuje jakási „potravinová pyramida“, která má svůj základní kámen, ze kterého se odvíjí zbytek.

• Základním kamenem by měli být pro náš jídelníček rýže, těstoviny, chléb, cereálie.
• Vyšší patro tvoří ovoce a zelenina.
• Další patro červené maso, drůbež, ryby, fazole, vejce, ořechy, mléko jogurty a sýry.
• A samotný uzounký vrchol pyramidy by měli tvořit tuky, oleje a dětmi tolik milované sladkosti.

Také je nutné zmínit četnost a časové rozložení stravy. Děti (ale i vy dospělí) byste měli jíst 5 – 6 krát denně! Kdo se pousmál a říká si, to je jen teorie, to se nedá v praxi zvládnout, tak omyl přátelé, dá úplně v pohodě při jakémkoliv zaměstnání, jen chtít!

Snídaně (6:30 – 8:00 hod. ráno, záleží, jak kdo má kdy školu, o víkendech, svátcích a prázdninách se čas samozřejmě posouvá)

Svačina I. (10:00 – 10:30 hod.dopoledne, záleží, kdy je přestávka ve škole, když je volno, stačí si jen ohlídat čas)

Oběd (12:00 – 13:30 hod.)

Svačina II. (15:30 – 16:00 hod., pokud je právě trénink, tak po tréninku, případně nějakou lehce stravitelnou potravinu (viz. níže) před tréninkem, min. však 60 min. před tréninkem, jako poslední zastávku „v boxech“ J )

Večeře (18:00 – 19:00 hod.)

Svačina III. (někdo má raději termín „druhá večeře“, v případě, že jste někde na prázdninách nebo na dovolené a děti jdou později spát; v tomto případě doporučuji pouze ovoce či zeleninu; zejména zelenina má v sobě látky, které snižují subjektivní pocit hladu)

Nyní ještě pár slov k jednotlivým bodům. Doufám, že nikdo z Vás nepatří k „sebevrahům“, kteří nesnídají. Ať už dospělí nebo snad dokonce děti. Věřte, že nic horšího Vašemu tělu nemůžete udělat, než když odejdete z domu do školy či zaměstnání bez kvalitní a vydatné snídaně. Výmluvy jako „nemám hlad“, „nemám chuť“ nebo „nestíhám“ je nutné okamžitě zarazit. Pokud dítě po ránu trpí nechutenstvím (což je nejčastější problém) můžete tuto situaci překonat tak, že mu připravíte minisnídani z potravin, které má nejraději a postupně tyto dávky nenápadně zvyšujete! Pokud by problém přetrvával, je nutné se obrátit na lékaře. Ještě jedna poznámka: v dosti případech je nechutenství k ranní snídani způsobeno tím, že se chlapeček na noc „natláskal“ v pozdních hodinách (chipsy, tyčinky, cola, čokoláda apod.).

Je možné, že po přečtení předchozích řádků přemýšlíte o tom, jaká je tedy vlastně ideální snídaně. Rád Vám odpovím. Ideální snídaně by měla být pro tělo lehce stravitelná, s rychlým nástupem krevního cukru. Proto jednoznačně nejvhodnějším je pečivo (pokud možno celozrnné) s medem, džemem nebo nízkotučným sýrem, dále pak palačinky, lívance (opět s medem, džemem, jogurtem, rozmixovaným ovocem – kreativitě se meze nekladou), cereálie (corn flakes s mlékem, kakaem, jogurtem, müsli tyčinky aj.), jogurty, ovoce (zejména banán), rozinky, ořechy, sušené ovoce (jako doplněk nebo pro kombinaci s předchozími možnostmi). K pití je ideální čaj (nenechte příliš dlouho sáček louhovat a slaďte raději medem než cukrem), mléko (ideální nízkotučné), mléko + kakao (granko), různé druhy ovocných šťáv, 100% džusy jsou super, ale raději až v průběhu dne, ráno by mohli být pro některé jedince příliš agresivní! Celou snídani pak zakončit jedním „Actimelem“ (různé příchuti). Látka L. Casei Imunitass opravdu funguje a jedná se o jednu z mála televizních reklam, která nezkresluje a tento výrobek, zejména při pravidelném užívání je velice vhodný.

Hlavním významem svačin je udržení energetického potenciálu v těle, ale především zamezení nezvladatelného pocitu hladu, který vzniká, když organismus dlouho nedostane potřebnou energii a vše pak vede k přejídání. Vyhládlý člověk má tendenci se k obědu přejíst, tím pádem zákonitě vynechá odpolední svačinu (II.) a chuť na večeři dostane opět až v pozdních hodinách a vzniká „začarovaný kruh“ ze kterého se jen těžko vystupuje.

Příklady vhodné svačiny: celozrnné tousty, bagety (jemně potřít máslem) se salátem, šunkou, sýrem, rajčetem, paprikou, ředkvičkami … (opět dle chuti a nápadů), ovoce, zelenina, jogurty, müsli, sušené ovoce, mix ořechů a hrozinek apod. K pití opět čaj, studený zelený čaj, ovocné šťávy, 100% džusy, minerálky (ideální sycené, ale neslazené), pokud Vašemu dítěti nechutná „samotná voda“, je lepší mix 100% džusu či ovocné šťávy se sycenou neslazenou minerálkou, než-li slazená minerálka sama o sobě.

Obědy a večeře dle dodržení „potravinové pyramidy“ (viz. výše), nešetřit na zelenině, pokud bude jídlo na sladko, doporučuji ozdobit ovocem. Snaha vyvarovat se zbytečně tučných jídel připravovaných na velkém množství oleje, nejíst ve „fast foodech“ (zejména párky v rohlíku, MC´D jen velmi svátečně, párkrát do roka, nejíst chipsy a samozřejmě nepít Colu).

Z doplňků stravy jsou pro děti vhodné vitaminy v tabletách, např. „Centrum – pro děti“, které doplní všechny potřebné vitaminy a především stopové prvky, již zmiňovaný Actimel a hroznový cukr (k dostání v lékárnách). Ten dávejte svému synovi vždy před tréninkem a po tréninku (cca 2 a 2 tablety). Velmi důležité je, aby hráči měli s sebou na trénink a zápas pouze neperlivou a neslazenou (neochucenou) vodu.

A na závěr i něco pro Vás dospělé. Bohužel žijeme v době, kdy je do značné míry narušen „potravinový řetězec“ a jen těžko se můžeme vyvarovat civilizačních chorob. Spousta z nás má vrozené genetické dispozice pro určité choroby, ty však nemusí propuknout, pokud je kladen důraz na správnou prevenci. Každý třetí občan naší republiky onemocní nějakým nádorovým onemocněním, což je opravdu závratné číslo. Mnoho proti tomu dělat nemůžeme, ale přesto jsou potraviny, které obsahují látky, které minimalizují vznik tohoto onemocnění. Tady jsou:

Citrusové ovoce, česnek, cibule, fazole, hrách, arašídy, jahody, ananas, kapusta, brokolice, květák, zelí, lněné semínko, mrkev, dýně, meruňky, broskve, paprika, rozmarýn, rybí tuk, sojové mléko, špenát.

Pevně věřím, že Vás výše uvedené informace zaujali, a že jim budete do budoucna věnovat pozornost, jakou si zaslouží. Neexistuje výhodnější investice, než investrice do zdraví.

Závěrem si pak dovolím znovu zopakovat, že pro sportovní trénink je výše zmíněná problematika nezbytným základním kamenem, nikoliv druhořadou a nepodstatnou nadstavbou!

Pro Goool zpracoval Jan Zlatohlávek, trenér ledního hokeje