Po delší době přináším další zajímavý rozhovor s jedním s nejmladších hokejových krajánků. Tentokrát mi na mé otázky odpověděl Michal Chmel, golman švýcarského Ambri Piotta. Michal je jeden z hráčů, které osobně znám a o kterých vím, že je pro ně hokej skutečnou vášní. Myslím, že takový vztah ke zvolenému sportu patří mezi TOP FIVE, co by neměl skutečně úspěšný sportovec postrádat.

Dodám ještě, že Michal je ročník 1996, v Česku chytal naposledy v Ústí n/L. a omlouvám jeho odpovědi bez diakritiky, kterou klávesnice nečeských počítačů prostě nezvládají. Myslím ale, že vám nedostatky v chybějících háčcích a čárkách nahradí Michalovy velmi solidní vyjadřovací schopnosti. Odpovědi jsem prakticky neupravoval, stejně jako gramatiku, takže i z toho je vidět, že to má Michal v hlavě docela srovnané. Mně pak už nezbývá než poděkovat za rozhovor a popřát hodně úspěchů.

Kolikrát týdně trénuješ, kolikrát denně a o jaký typ tréninku jde (led, suchá, gymnastika, střečink atp.). Zúčastňuješ se také specializovaných brankářských tréninků? Jak často, kdo je vede a jak probíhají?

Mam treninky 5x v tydnu plus 2x ranni v utery a ve ctvrtek, brankarske treninky nemame, ale trener brankaru s nami chodi v pondeli a v patek pred zapasem, kdy mame cas na brankarske cviceni.

V Ambri hodne podporuji hru na male hriste, hra telo na telo a treninky se obmenuji kazdy den.

Pred kazdym treninkem je 40 minut sucha (posilka, schody, zebrik, beh), na lede pak 75 minut. Snazim se navic delat poctive strecink s brankarskym kolegou, ale je to jen nase soukroma priprava.

Číst více …

Tuto anonci uvedu fragmentem překladu pomocí služby Google Translate ze švédštiny do češtiny. Text je z článku, který byl uveřejněn na webu HC Linkoping po zápase A-týmu, do kterého poprvé v kariéře naskočil i Kuba Vrána:

Po čtrnáct minut Linkoping rozšířit svůj náskok a bylo to 16-rok-stará česká Jakub Vrana, který našel na internetu po velmi dobrém dopředu hrou Eric Himelfarb.

Pamatujete na tento rozhovor? A to se ještě ani nesešel rok s rokem…

Tak včera dorazila. S testy při používání bohužel musíme z důvodu zranění „kontrolního vzorku“ počkat, ale na jednu věc bych rád upozornil okamžitě.

Hůl je určitě o dost měkčí, než obvykle udávaná tvrdost jiných značek! Máme možnost porovnat hole Bauer, Reebok a Tron, všechny v tvrdosti s označením 85, a všechny tyto tři hole se jeví o dost tvrdší, než hůl STOON ST 4000, která je taktéž označena tvrdostí 85. Pokud to porovnám s balíkem různých hokejek v garáži, tipnul bych to spíš tak na 65-70, více ne. Jinak první dojem není určitě špatný, pominu-li oprýskaný a odřený lak na shaftu. No a abych měl taky trochu empirických hodnot, tak jsem Vám je zvážil (kvůli objektivitě dodám, že TRON je navíc jako jediná obalená páskou po celé čepeli a se „špuntem“). Zleva Reebok AI9, STOON ST 4000 a TRON 405.

Další info až si „kontrolní vzorek“ uzdraví tříslo.

Dovolil jsem si použít slova jednoho legendárního pitomce a zloděje k tomu, abych představil Orlovizi, dosud nejmultimediálnější počin, jaký jsem na domácích kluzištích zaznamenal. Konkurovat mohou snad jen „Sýkorkovy onlajny z Kanady“, kde obrovská dálka původu přenosu vyvažuje dokonalý komentář Orlovize.

Jo, tyhlety nadšence mám rád. Pokud někdo víte o podobném počinu pošlete mi info. Není nad inspiraci. Orlíkům za ni díky, na povolení publikace avíza se ani neptám a i za to děkuji … 😉

Pro zájemce pak dodávám, že Orlovize využívá technologii Ustream.com, kterou si zdarma stáhnete do každého Androidu či iPhonu.

Tak a ještě odkazy:

• Orlovize
• Sýkorkovy onlajny z Kanady (Canada Video Channel)
• Ustream.tv

Sice z fotbalu, ale výborné! Video naleznete na tomto odkazu.

Toto téma jsem tu už jednou obecně zmiňoval, ale doplním původní článek o heslovité shrnutí, týkající se jednoho konkrétního turnaje, jedné konkrétní možnosti.

V poslední době se poměrně často setkávám s dotazem, jak lze vycestovat s hokejem do zámoří a co od toho vlastně očekávat. O tom druhém se zmiňovat nyní nehodlám, to si tady snadno vyhledáte, ale jak se do USA nebo Kanady za hokejem dostat, rád poradím. Dodám, že nemluvím o kempech, hokejových školách či dlouhodobých pobytech, ale jen a pouze o letních turnajích.

Číst více …

Měl bych jednu malou anketu. Pokud by se (hypoteticky) někdo pokoušel postavit v Praze tréninkové centrum, něco na způsob Totalhockey center, copak by v níže uvedeném návrhu chybělo? Pokud vás něco napadne, prosím do komentáře. Díky.

Další rozhovor, který jsem pro čtenářů Gooolu připravil, je lehce odlišný. Tentokrát jsem totiž vyzpovídal Tomáše Pipka, hráče ročníku 1995, který před sezónou odešel do akademie Petra Klímy v Detroitu, klubu PK Warriors. Tomáš má podmínky trochu jiné než v předchozích rozhovorech zmínění hráči, akademie Petra Klímy přeci jen funguje trochu jinak než běžné týmy, za které nastupují kluci ve Švédsku resp. Švýcarsku. Nicméně to nic neubírá na informačním přínosu a atraktivitě rozhovoru, který mi Tomáš poskytl.

Než rozhovor zveřejním, zmíním ještě, že díky vazalských zákonům a zvrácené politice místní hokejové asociace (sice na mladé hráče kašlem, hokej je naučit hrát neumíme, ale jsou naši, naši a naši, a chceme za ně prachy) nebyl Tomášův odchod z jeho mateřského klubu do USA vůbec jednoduchý a transferkartu musely řešit orgány IIHF. Ale to je jiná kapitola, Tomášovi se podařilo díky obrovské podpoře rodiny do USA odjet a má tak možnost se konečně naučit i něco jiného než v Česku – a sice hokej …

Číst více …

S Lukášem se osobně neznám. Viděl jsem ho párkrát hrát v loňské sezóně a hodně o něm slyšel od jednoho mladého trenéra, který uchopil svou mládežnickou kariéru za správný konec a tráví své roky také ve Švýcarsku. No a teď když se mi do Švýcarska přemístil i můj nejoblíbenější brankář požádal jsem ho, aby mě s Lukášem (a ještě jedním hráčem) spojil a vymámil z kluků krátký rozhovor. Stalo se, klukům moc děkuji za ochotu (a možná ještě jeden rozhovor 😉 ) a vám nabízím další pohled mezi mantinely, tentokrát pro změnu jihozápadním směrem od nás.

Dodám, že Lukáš je ročník 1993, v dorosteneckém věku odehrál necelé dvě sezóny v Mladé Boleslavi, něco v Letňanech a jestli se nemýlím, do Švýcarska (do klubu Ambri Piotta) se letos na jaře vrátil už na svou druhou misi, to už jako čerstvý rezprezentant národního týmu U19.

Tak dost řečí, rozhovor následuje.

Číst více …

Přináším druhou část rozhovoru s Kubou Vránou, toho času hráčem Linkoping HC. První část naleznete zde.

Spoluhráči ve Tvém týmu jsou vesměs starší (17, 18 let). Chodí všichni do hokejové akademie nebo navštěvují různé školy?

Pokud vím, všichni chodí do stejné školy (gymnázia). Ale gymnázií, se kterými klub spolupracuje, je tady více. Je tedy možné, že někdo chodí i do jiné školy.

Povíš nám, jak bydlíš, kdo Ti vaří, pere, uklízí a jak to máš se školou? Přeci jen, je Ti ještě pořád 15 let …

Mám k dispozici svůj byt, od klubu jsem dostal mobilní telefon, kolo na kterém jezdím na tréninky. Vařím a uklízím si sám, ale seznámili mě tu se švédskou rodinou, která mi pomáhá když něco potřebuji, například právě vyprat atp. Dále tu v Áčku hrají Jaroslav Hlinka a Jan Hlaváč a ti mi také pomáhají, když něco potřebuji. Od klubu mám ještě k dispozici kartu na stravování, takže mohu chodit na stadion na obědy a večeře. Snídaně si ale připravuji sám. Do školy normálně chodím, mám indviduální plán na švédštinu a angličtinu.

Číst více …