Moderní trendy ve hře obránců
S ohledem na to, co se nadále na našich stadionech odehrává, si dovolím postupně „zrecyklovat“ pár článků a sem tam přidat i nějaký nový, s novými postřehy. Pořád se mi nechce věřit tomu, že kdo může tak nevidí, nechápe nebo nechce a kdo nemůže, tak je povinen na tribuně trpět…
— Původní uveřejnění 8.10.2012 —
Jak jsem slíbil, tak konečně i činím.
Máte doma obránce? Postává vám v zápasech na modré s očima smutně zabodnutýma do stropu, zatímco útočníci ztrácejí po úchvatných rotacích v rozích jeden puk za druhým? Případně zakládá útok zásadně dle pokynu „napal to po prknech“ odborně podaným panem trenérem „s letitou praxí“ či nejhlasitějším rodičem na tribuně? Tak ho netrapte a přečtěte mu pár vět níže.
A řeknu vám k tomu ještě něco a zřejmě po dlouhé době zas hodně kontroverzního: ať si mu trenér říká co chce, pokud je to v rozporu s níže popsaným, ať ho prostě neposlouchá a hraje resp. učí se hrát takto! Vím, zní to strašně, ale jinak se to prostě nikdy nenaučí a nedostane se ani na úroveň průměrného obránce extraligy mladšího dorostu. Věřte mi, stačí se podívat kolem sebe. Schválně, nesledujte někdy během zápasu, třeba jen jedno jediné střídání, pouze hráče s pukem, ale vyberte si jednoho obránce a sledujte ho fakt celé střídání. Pak porovnejte jeho činnost s níže popsanou. Bude vám smutno… 🙁
Níže uvedené poučky jsem si poznamenal na školení v Olomouci. Jsou to střípky od renomovaných trenérů mládeže i bývalých hráčů extraligy a NHL, a kdo té hře alespoň trochu rozumí, tak musí uznat, že střípky naprosto logické. Třeba řadu z nich už dávno znáte a snažíte se i aplikovat, ale věřím, takto souhrnně jste si ještě nepřečetli.
Je to psáno jazykem téměř těsnopisným, ale snad pochopitelným. Za to se omlouvám, do slohového cvičení se mi ale nechce.
K řadě věcí mám i videa, takž až bude třeba někdy čas, zveřejním je.
Obrana u vlastní brány
Obránce je zodpovědný za hráče, je-li před brankou. Za jeho hůl, je-li mimo branku!
Krytí puku u hrazení
Hráč se opírá rukama o hrazení, plexi, „zadními partiemi“ odstavuje hráče, puk hraje bruslí! Hůl v obou rukách.
Odebírání puku u mantinelu
Přístup s holí v jedné ruce, další hra s holí v obou rukách. Hraje v první řadě holí, snaha o získání puku (moderní trend).
Obsazování hráčů
Trend neobsazovat zbytečně brzy hráče před bránou natěsno (tělem), stát před ním. Být připraven k okamžitému (těsnému) přistoupení k hráči v momentě, kdy je to zapotřebí, případně jinému pohybu.
Zakládání útoku
Plynulé založení bez brzd, objetí hráče, přečíslení. Snaha uvolnit se přes hráče a dostat se na osu hřiště, kde rozjíždí útok. Vyvezení puku před modrou a nahrávka do křídla co nejpozději před napadajícím hráčem – tím protihráče vyřadí ze hry – zejména v přesilovce.
Útok
Útočení ve druhé vlně, po rozehrávce okamžitá podpora útoku. Při rychlém protiútoku, kdy se obránce zapojí do protiútoku je prostor před brankou soupeře jeho prostorem! Vytvářet tlak 4 hráčů do brány. Sjíždět až mezi kruhy při střelách útočníků.
Přístup obránce u mantinelu
Přístup čelem – před hráčem zpomalit, aby mohl reagovat na pohyb útočníka.
Přístup zezadu – klepnutí z jedné strany do nohy, hráč pak přesune puk na druhou stranu a usnadní k němu přístup. Pořád se snažit hrát holí.
Sbírání puku za vlastní bránou při „vracení se“
Co nejdéle jízda vzad, přehled o hře. Stíhá-li obránce natěsno hráč – technika nabírání si hráče na záda, zpomalení před příjezdem k mantinelu, směrování si hráče, příprava na vyvezení puku s kontrolou napadajícího hráče. Nezbavovat se puku ani při naražení na hrazení, po nárazu okamžitá snaha vyjíždění s pukem.
Bránění v jízdě vzad
Využívat kromě techniky přešlapování i techniku bez přešlapování tzv. vlněním. Jen pohybem nohou s bruslemi na ledě, vlnovkami. Větší stabilita, menší variabilita laterálního pohybu.
Jiné
Problémem jsou defenzivně ladění obránci. Nutnost propojení obrany s útokem, podpora útoku. Trendem je hra v blocích, tzv. boxu, tedy hráči se pohybují „u sebe“.
Výhodou je umění změny rytmu hry, rychlá rozehrávka versus samostatné vyvezení, rozjetí útoku.
Schopnost udržení puku v obranném pásmu i pod tlakem soupeře (neodpalování puku), samostatné uvolnění se (přes hráče), rozjetí útoku, podpora útoku (zapojení se v útočné pozici – čtvrtý útočník), aktivní hra v útočném pásmu.
A stejně jako minule: Odvážně, ale s dobrou vůlí…
MH
Výborný článek, taky nechápu, proč většina našich soupeřů v oslabení vyhazuje puky přes celé, místo aby nutili hráče prosadit se proti přesile (i za cenu rizika obdržení gólu). A mlácení puků o mantinel? To je další nešvar, který u spousty týmů pozoruju (nehledě na to, že to „učí“ útočníky zašívat se na druhé modré). Ale je to účelné…
absolutne souhlasím. přesně popisuje situaci .
Ahoj,
ano krásný článek. Rád si vyměním rady,postřehy,…..
NApsal jsem na facebook…. Díky za komentář, odpověď…. Ahoj
Díky
JArda